Seminář konaný 19. listopadu 2013

Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe

(zasedací místnosti ČKAIT, Sokolská 15, Praha 2)

Seminář se konal pro členy Prezidia ČSSI (Český svaz stavebních inženýrů) a další pozvané hosty. Účelem bylo seznámení přítomných s principy řešení Vodního koridoru D-O-L, jeho genezi a současným stavem. V úvodu semináře objasni Ing. Josef Podzimek historií D-O-L. Ing Podzimek se touto problematikou zabývá dlouhodobě a spolu s organizací „Plavbou a vodní cesty o.p.s." inicioval zpracování Návrhu věcného záměru zákona o dokončení vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe, zpracovaného v říjnu 2013 Ing. Emanuelem Šípem. Zdůraznil, že se jedná o víceúčelovou stavbu, která kromě plavebně dopravního významu zahrnuje protipovodňovou ochranu, zlepšení vodohospodářské bilance, má energetickou funkci, dlouhodobě zvyšuje zaměstnanost, vytváří podmínky pro revitalizaci toků, pomáhá řešit nedostatek vody v deficitních oblastech, má přínos pro turistiku, sport a mnoho dalších společenských účelů. Vodní koridor D-O-L je stavba, která propojí Českou republiku s Černým, Severním i Baltickým mořem. Dosud jsme jedinou zemí z Evropské unie, která nemá kvalitní vodní cestu k moři. Stavba D-O-L není stavbou začínající, neboť do současné doby bylo již vybudováno, nebo modernizováno 38 plavebních stupňů. Jako první bylo vybudováno v r. 1907 vodní dílo Beřkovice na Labi a poslední v roce 1975 vodní dílo Týnec nad Labem. V roce 1992 bylo uvedeno do provozu vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji, ale to je již na území dnešního Slovenska. V návrhu věcného záměru zákona je uveden zcela logicky název „Dokončení vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe a navazujících vodních cest". Celková délka nově připravované části D-O-L je cca 500 km a investiční náklady jsou odhadovány na 300 až 400 miliard Kč. Termín dokončení je uvažován v r. 2039.

Ing. Martin Vavřička z Ředitelství vodních toků ČR informoval o ekonomických otázkách vodního koridoru D-O-L, o jednotlivých úsecích, jejich technických parametrech, počtech stupňů, počtech vodních elektráren, plavebních komorách apod.

Ing. Petr Forman – Societa Rudolphina o.s.– uvedl a vyvrátil množství omylů, šířených o D-O-L. Ekonomičnost spočívá zejména v tom, že po dokončení by měl být národohospodářský přínos přes 5 miliard Kč. za rok, za předpokladu mírného zpoplatnění vodní dopravy (průměrně 0,01 €/tkm). Pozitivní přínos pro podnikatele přilehlých regionů se týká přepravy a distribuce nejrůznějších druhů zboží k mořím a jejich přístavům, dlouhodobého sociálního dopadu na zvýšení zaměstnanosti, kladného dopadu na stavební sektor a těžbu průmyslových surovin. Podmínkou pro realizaci D-O-L je zařazení této stavby Evropskou komisí do transevropských dopravních koridorů TEN-T a spolufinancování se strany Evropské unie. Je uváděno, že příspěvek od EU by mohl být až 85% investičních nákladů, tedy 6,4 miliard € (asi 174 miliard Kč.).

Ing. Michael Trnka CSc. – Pöyry Environment a.s. - rozvedl řešení D-O-L v oblasti kolem Kroměříže. Objasnil protipovodňový význam D-O-L v souvislosti se zadržováním vody v krajině, nalepšováním průtoků a využíváním energetického potenciálu přečerpávacích vodních elektráren.

Dokončení vodního koridoru D-O-L se bude realizovat postupně uváděním jednotlivých vodních děl a vodního koridoru do provozu. Roční požadavky na investiční náklady by byly v průměru 12 až 16 miliard Kč (z domácích zdrojů 15%, tj. 1,8 – 2,4 mld. Kč, zbytek příspěvek EU). Přitom je dobré si uvědomit, že povodňové škody dosáhly v roce 1997 výše 66,6 miliard Kč., v roce 2002 činily škody 75,1 miliard Kč., v roce 2013 byly škody 16,5 miliard Kč. V roce 1997 by dokázal vodní koridor D-O-L ochránit před povodní téměř celou postiženou část Moravy.

Ing. Bohumil Kujal

Česká společnost vodohospodářská ČSSI