Návrh oblastní pobočky ČSSI Karlovy Vary

OBCHVAT  D6  KARLOVÝCH  VARŮ

 

Zpracoval:                                                                                       Za OP ČSSI Karlovy Vary:

Ing. Jiří Klimt                                                                                 Ing. Jaroslav Korbelář

(06 / 2016)

 

 

MOTTO:

„R6 VÝRAZNĚ PŘISPĚJE KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI DOPRAVY, KE ZKRÁCENÍ PŘEPRAVNÍ DOBY SMĚREM K NAŠIM ZÁPADNÍM HRANICÍM A UMOŽNÍ LEPŠÍ SPOJENÍ MEZI ČR A SRN. R6 ODVEDE TRANZITNÍ DOPRAVU MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCÍ, ČÍMŽ SE PODSTATNĚ ZLEPŠÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY JEJICH OBYVATEL, DOJDE K POKLESU EMISNÍ ZÁTĚŽE V OBYTNÉ ZÁSTAVBĚ, SNÍŽÍ SE MÍRA HLUKOVÉHO ZATÍŽENÍ V OBYTNÝCH ZÓNÁCH, ZLEPŠÍ SE MOŽNOST VYUŽITÍ STÁVAJÍCÍ SIL. I/6 PRO MÍSTNÍ DOPRAVU A ZLEPŠÍ SE CELKOVÁ DOSTUPNOST REGIONU, COŽ ZVÝŠÍ JEHO ATRAKTIVITU PRO INVESTORY I OBČANY"

(DEFINICE VÝZNAMU R6 INVESTOREM – ŘSD – PŘI ZPROVOZNĚNÍ R6 V ÚSEKU LUBENEC – BOŠOV V ROCE 2015. OD 1.1.2016 JE R6 ZNAČENA JAKO D6).

TENTO NÁVRH ČSSI SI KLADE ZA CÍL:

SEZNÁMIT ODBORNOU I LAICKOU VEŘEJNOST S PROBLEMATIKOU VEDENÍ TRASY D6 v oblasti Karlovy Vary a iniciovat zpracování studie proveditelnosti obchvatu situovaného jižně od města.

Souhrnná informace o problematice průtahu D6 městem Karlovy Vary

1) Význam dálnice D6:

Celostátní význam dálnice D6 (do roku 2016 - R6) definoval investor (ŘSD) při zprovoznění R6 v úseku Lubenec – Bošov v r. 2015 takto: „R6 výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ke zkrácení přepravní doby směrem k našim západním hranicím a umožní lepší spojení mezi ČR a SRN. R6 odvede tranzitní dopravu mimo zastavěné území obcí, čímž se podstatně zlepší životní podmínky jejich obyvatel, dojde k poklesu emisní zátěže v obytné zástavbě, sníží se míra hlukového zatížení v obytných zónách, zlepší se možnost využití stávající sil. I/6 pro místní dopravu a zlepší se celková dostupnost regionu, což zvýší jeho atraktivitu pro investory i občany".

D6 má i velký význam globální. Je součástí evropské dálniční sítě E48 (Bayreut – Praha) a na průtahu ve středu města K. Vary je vedena ve společné stopě s E 49 (Magdeburg – Plzeň – Vídeň) a E 442 (K. Vary – Ústí n.L.).

2) Dnešní stav:

D6 je vedena středem města KV jako čtyřpruh, který plní zároveň funkci páteřního městského průtahu. Ve výhledu se vždy ve všech územně plánovacích dokumentech uvažuje s obchvatem města situovaným severně od městské aglomerace. Ale vždy se jedná pouze o „čáru", která postrádá hlubší technické prověření po stránce trasy, zásahu do životního prostředí, financí i vlivu na vlastní město. Investor R6 – ŘSD – ve svých současných plánech s obchvatem vůbec nepočítá. Přitom dle dnešních zkušeností lze důvodně předpokládat, že mezi startem seriózní přípravy investice a jejím uvedením do provozu uplyne minimálně 20 let!

3) Doporučení pro vedení města:

Vyžadovat od ŘSD jasné stanovisko k obchvatu města. Stávající stav bude dlouhodobě velice náročný, protože lze během let, cca do roku 2035, předpokládat výrazný nárůst dopravy na dnešní D6, tedy průtahu. Koncepci vedení obchvatu je nutné vypracovat na základě aktuálního sčítání dopravy (2015) a zjistit:

a) kdy bude na dnešní trase D6 dosaženo kritického zatížení, jako poslední možný termín uvedení obchvatu do provozu,

b) jaká bude dělba práce mezi průtahem a obchvatem v rozmezí 50-ti let. U severní varianty obchvatu zvážit nebezpečí „krátkého spojení" přes průtah.

4) Náměty k vedení obchvatu města:

Kromě severní varianty dle úvahy v územním plánu KV vyhledat jižní trasu situovanou mimo sevřené údolí Ohře, např. ve stopě: Bochov–H.Slavkov–Březová u Sokolova. D6 realizovaná dle současných plánů výstavby bude plně využitelná jako přivaděč z K. Varů na dálnici. Napojovací křižovatky na obchvat dosud vůbec řešeny nejsou.

5) Další související jednání:

Výsledný návrh trasy obchvatu je nutné projednat se všemi dotčenými orgány státní správy i okolních obcí a zajistit realizaci. Současný stav seriozní přípravy jakékoliv varianty obchvatu je stejný, tedy žádný.

6) Závěrem:

Polohu a realizaci obchvatu města je nutné urychleně řešit, a to zejména pro zajištění zdravého rozvoje města a jeho obyvatel (viz 1)).

Na základě veřejně přístupných informací lze předpokládat, že již v roce 2029 bude na průtahu dosažena hranice únosné intenzity dopravy a dojde tak k zahlcení středu města dopravou. Pokud bude obchvat města zprovozněn do roku 2029, pak se na průtahu výrazně sníží počet nákladních vozů a kapacita průtahu, jako městské páteřní komunikace, bude přijatelná i v daleké budoucnosti. Dálnice D6 tak již nebude integrovanou částí středu města a město Karlovy Vary nebude absolutně poslední obcí, kterou dálnice mezinárodního významu protíná.

Při realizaci jižní varianty obchvatu se městu otevře prostor pro využití atraktivních ploch v severní části města, délka dálnice mezi Prahou a hranicí ČR se zkrátí až o 10%(!) a bude eliminován provozně náročný úsek Olšová Vrata – KV Drahovice. Vlastní město bude na dálnici D6 napojeno kapacitními přivaděči.

7) Srovnání délek tras, novostaveb a doby jízdy

Rámcové srovnání délek dálnice D6 (E 48) v úseku km 0,00 Praha – hranice ČR Pomezí

a možné délky novostavby D6 a I/20 směr Toužim (E 49 Plzeň):

 

Dálnice D6 v plánech Karlovarského kraje

Územní plán velkého územního celku je základním dokumentem pro rozvoj celého kraje a je tedy závazný i pro město Karlovy Vary.

Trasa silnice vyššího řádu byla dána již v roce 1963 vládním usnesením a upřesněna v r. 1971

Jako rychlostní silnice R6. Silnice kategorie R zahrnovaly nejvíce zatížené tahy, zejména výpadovky velkých měst. Požadovalo se vedení trasy mimo zástavbu, ve směrově rozděleném profilu a zásadně s mimoúrovňovým řešením křižovatek. Pro oblast Karlovy Vary platilo až do r. 1989, že se jedná zejména o vnitrostátní dopravu do oblasti u železné opony. K zásadní změně v určení významu R6 došlo po r. 1989, kdy R6 musí přenášet i silnou přeshraniční dopravu do Německa. R6 byla zařazena mezi nadnárodní silniční tahy jako E48 Schweifurt-Cheb-Praha. V oblasti Karlovy Vary se E48(D6) kříží s E49(I/20) a E422(I/13).

Od roku 2016 je R6 převedena do sítě dálnic jako D6. Nesmí tedy procházet žádnou obcí

a musí mít návrhovou rychlost min. 100 km/h. Dálnice musí být koncipovány velkoryse, s dostatečnou rezervou pro trvale se zvyšující objem dopravy. O volbě trasy z pohledu uživatele rozhoduje dopravní výhodnost, ale i ekonomické důvody z hlediska spotřeby času, PHM i dálničních poplatků.

 

Stávající stav řešení silniční sítě v okolí města Karlovy Vary

Silnice I/6 je v úseku KV Drahovice-most – Jenišov nahrazena průtahem, který má v městské zástavbě základní parametry sběrné komunikace a v délce 9 km propojuje východ, střed a západ města. Uliční síť je připojena mimoúrovňově, některé připojovací pruhy nemají délkové rezervy, povolená rychlost je 70-80 km/h.

Průtah je veden jako součást dálnice D6 (dříve R6) a plní úkol průsečíku tří silnic základní sítě ČR – mezinárodní TEN-T E48, E49, vnitrostátní E442, řady regionálních silnic a ulic města.

Územní plány kraje – jako závazné i pro město KV – vždy počítají s obchvatem dálnice, vedeným severně od města v trase Střelnice (ÚP 2012), případně Drahovice most (ÚP 1997) – St. Role- Jenišov v délce cca 15 km (podrobnější studie trasy zřejmě neexistuje). Délka dálnice D6 Praha-Cheb-hranice SRN je 182 km.

Severní obchvat má řadu problematických míst, zejména:

- chybí podrobná studie trasy a proveditelnosti záměru

- problematické napojení D6 na průtah, zejména v Jenišov (psychologie jízdy)

- intenzivní výstavba rodinných domů těsně u předpokládané trasy

- ložiska nerostných surovin

- uvažovaná trasa je zastaralá z pohledu rozvoje města možností jeho rozšíření

Velice zásadní otázka:

Bude obchvat vedený severně od města plně funkční za všech okolností? Nedojde k efektu „krátkého spojení"? Nebudou si kamiony zkracovat cestu o 15-9=6 km, aby ušetřily za jízdu po dálnici? Lze se důvodně domnívat, že se tak stane (Studénka: zkrácení trasy o 3,9 km, úspora platby za 6 km jízdy po dálnici, střet s Pendolinem).

Rychlostní silnice R6 je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T a je po ní veden mezinárodní evropský tah Německo – Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary – Praha s označením E48 a v úseku Cheb – Karlovy Vary po ní navíc peážuje další evropský tah Německo – Vojtanov – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Halámky – Rakousko s označením E49.

 

Silniční tah E48 je součástí evropské sítě silnic známé jako „E-road network". Tah E48 začíná v německém městě Schweinfurt a končí v hlavním městě České republiky Praze.

NĚMECKO	ČESKO
A70 – Schweinfurt, Bayreuth	R6 / I/6 – Cheb, Karlovy Vary, Praha
B303 - Marktredwiz

Dle jednání konference ministrů dopravy ČR a SRN je E48 (D6) dopravně srovnatelná s E50 (D5) a v případě nutnosti se počítá s jejich vzájemnou zastupitelností.

Silniční tah E49 začíná v německém městě Magdeburk a končí v hlavním městě Rakouska Vídni.

NĚMECKO	ČESKO	RAKOUSKO
A2 – Magdeburg, Halle	I/21	B2 – Horn
B282	R6 I/6 – Cheb, Karlovy Vary	B4 – Stockerau
B92 – Plauen	I/20 – Plzeň, Písek, České Budějovice	A22 - Wien
	I/34 – Třeboň
	I/24

                                                                                                  

Vnitrostátní význam D6

Průtah Karlovy Vary je křižovatkou tří silnic základní sítě ČR.

Mezinárodní TEN-T ... E 48 Praha-Norimberk

E 49 Magdeburg-Plzeň-Vídeň

Vnitrostátní .............. E 442 Karlovy Vary-Chomutov-Liberec

a řady regionálních a místních silnic.

Limity v okolí města Karlovy Vary

Řeka Ohře:

- osa sídelního útvaru Karlovy Vary

- převládající zástavba ve směru západ-východ, včetně hlavních městských komunikací

Jižně od řeky:

- CHKO Slavkovský les

- vodní nádrž Stanovíce

Severně od řeky:

- železnice (nevhodná křížení se silnicemi)

- lokality kaolinu

- masiv Krušných hor

Závažné závady na hlavní silniční síti

D6 průtah Karlovy Vary

Páteřní městská komunikace ve středu zástavby je zároveň trasou pro vedení silnic nejvyšší evropské důležitosti E48, E49, E449.

Objízdná trasa je možná pouze po okolní uliční síti, která je ale silně vytížená.

Úsek Drahovice-Olšová Vrata má limitní parametry stoupání a oblouků, razantní ztráta výšky.

I/20

Nevyhovující trasa směrově, výškově, neprůchodný most pod tratí.

Stoupání Bečov směrově a výškově.

Silnice I. tř. nemá povolení pro jízdu nadměrných nákladů!

 

Prognóza intenzity dopravy na průtahu Karlovy Vary

Sčítací bod Chebský most.

Zpracováno na základě dostupných podkladů:

- koeficienty růstu dopravy ŘSD 1995

- sčítání dopravy ŘSD 2000

- dílčí údaje ŘSD: intenzita 2040 = 57000 j.v./den

hranice únosné intenzity ve městě = 50000 j.v./den

- odhad: na průtahu zůstane po oddělení D6 jen 5% nákladních vozů

Závěry:

Okolo roku 2029 bude dosažena hranice únosné intenzity dopravy na průtahu. Pak se doprava přemístí i do okolních ulic a dojde ke kolapsu v centru města.

Pokud bude obchvat města zprovozněn do r. 2029, pak se na průtahu výrazně sníží počet nákladních vozů a kapacita průtahu vyhoví pro účely města ještě velmi dlouho.

Příprava obchvatu města investorem (ŘSD)

Dle názoru ŘSD je věc vyřešena průtahem. S obchvatem se v žádném veřejně přístupném podkladu nepočítá.

Dle dopravně-inženýrského rozboru lze předpokládat, že již v roce 2029 bude naplněna kapacita R6 a doprava v celém jádru města se zcela zhroutí.

 

 Jižní obchvat D6

Obecná charakteristika:

- sleduje přímé spojení Praha-Cheb-SRN

- nejkratší spojení pro D6

- křížení E48, E49, E442, I/20 je rozloženo mimo průtah města

- odstraněno nebezpečí „krátkého spojení"

- může zkrátit přeložku I/20 K. Vary-Toužim

- menší hustota osídlení¨vhodný podélný profil, neztrácí výšku

- průtah slouží zejména pro místní dopravu a má i v dalekém výhledu dostatečnou kapacitu

- střety: CHKO Slavkovský les, vodní nádrž Stanovíce

 Varianta 1

- zpřístupní Horní Slavkov

- I/20 lze případně prodloužit na Žalmanov (dle ŘSD)

- Relativně příznivý terén

 Varianta 2

- míjí vodní nádrž Stanovíce

- složitější terén, blízkost lázeňských lesů

- I/20 není ovlivněna polohou D6

- Problematické propojení se silnicemi u H. Slavkova

 Nástin dalšího postupu

1) Na základě sčítání dopravy 2015 vypracovat Studii dopravně-inženýrských vazeb dotčené silniční sítě pro trasu D6 ve stopě severní obchvat, průtah, jižní obchvat.

2) Vyhledání a schválení trasy po prověření rozvojových záměrů dotčených obcí, prověření technické proveditelnosti, EIA, prověření ekonomického přínosu stavby včetně změny v územně plánovacích dokumentech.

3) Projektová dokumentace.

4) Realizace.

Dálnice D6 musí být v oblasti K. Vary vedena obchvatem (severně nebo jižně). Obchvat musí být v provozu nejméně za 13 let, protože v r. 2029 bude dosažena hranice únosné kapacity průtahu a může následovat úplný kolaps dopravy ve městě!

Závěr:

Tento návrh ČSSI si klade za cíl seznámit odbornou i laickou veřejnost s problematikou vedení trasy D6 v oblasti Karlovy Vary a iniciovat zpracování studie proveditelnosti obchvatu situovaného jižně od města.