Pražská oblastní pobočka zorganizovalo již počtvrté exkurzi na staveniště souboru staveb „Malovanka – Pelc Tyrolka“: 2x staveniště na Letné, 1x Trojský most při „vytahování“ kostry nosné konstrukce a dne 15.9.2011 na stavbu Strahovského tunelu část 2B,( Hloubený tunel za křižovatkou Malovanka směr ražený tunel Myslbekova –Prašný most.)
( Celý tunelový úsek „Brusnice“ vede od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za křižovatkou s ulicí Myslbekovou vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.)
Křižovatka Malovanka - jako dopravní křižovatka- stavebně řeší napojení na výstupní část Strahovkého tunelu a jeho spojení s Břevnovem ( směr Karlovy Vary)
Práce na tomto úseku byly zahájeny jako poslední až v květnu 2009, dokončení se předpokládá v roce 2013 . Jde zhruba o 200 stavebních objektů. Stavební jáma pro realizaci klenbové konstrukce je pažena železobetonovými kotvenými pilotami o délce až 35 m, délka ražené kanalizace přesahuje 1250 m. Domy v dotčené oblasti byly předem různým způsobem podchyceny a zabezpečeny, takže poklesy dosud nepřekročili mezní hodnoty. Součástí díla je revitalizace údolí potoka Brusnice se dvěma malými rybníky.
Druhá polovina tunelu pod Patočkovou ulicí , v délce 220bm, byla provedena metodou MMM. Po založení milánských stěn a horní desce tunelu je prováděnou vlastí těžba tunelu pod toto deskou. Náročným problémem je napojení tunelů klenbového a krabicového profilu.
Účastníci byly mimo jiné informováni, o třemi specifických omezujících prvcích, se kterými se při výstavbě této dopravní stavby zhotovitel potýká . Stavba se realizuje v intravilánu ve velice stísněných podmínkách, kdy se milánské stěny přibližují ke stávající zástavbě v nejextrémnějším případě na necelý metr, či dokonce musí být ubouráno vstupní schodiště do objektů. Z tohoto plyne i další omezující prvek – nedostatek místa pro mezideponie, ať už nakupovaného či vytěženého materiálu. Posledním omezujícím prvkem výstavby je návaznost na okolní dopravní stavby, především tunelový komplex Blanka, kdy sjízdná rampa pro ražbu tunelu MYPRA je umístěna přímo ve stavební jámě 3. fáze hloubeného tunelu SAT 2B.
Rozsah a náročnost prací jsou také patrny z přiložené fotodokumentace.
Zhotovitelem předmětného úseku je sdružení „ SSŽ – ENERGIE“, vedoucí sdružení je EUROVIA CS, a.s.
O odborný doprovod pro účastníky exkurze se postaral Ing.Ludvík Engel, koordinátor projektu .
Jemu i společnosti EUROVIA CS, závod 3 Praha účastníci z pražské o.p. ČSSI tímto srdečně děkují.
V Praze dne 16.9.2011
Ing. Jiří Hájek