Thunovský palác v Praze
Aktualizováno Pátek, 08 Leden 2016 13:18
Sanační opatření objektu v paláci pod Pražským hradem z hlediska vlhkosti
Ve středu 25.11.2015 jsme se společně jako studenti SPŠ stavební Josefa Gočára a Fakulty stavební ČVUT v Praze účastnili exkurze pořádané Českým svazem stavebních inženýrů "Sanační opatření objektu v paláci pod Pražským hradem z hlediska vlhkosti". Exkurzí nás provázel zkušený Ing. Michael Balík, CSc.
Exkurze začínala povídáním o historii města pražského a pražském břidlicovém podloží. Dozvěděli jsme se, jak je těžké na takovém podloží domy stavět a navíc udržovat v dobrém stavu. Dále jsme se dozvěděli o historii Thunovského paláce, mimo to i informaci o tom, že palác nikdy nebyl Thunovců a už vůbec tato stavba nikdy nebyla palácem, a název stavby je proto mylný.
Pan Ing. Balík nás vzal přímo na stavbu, a tak jsme viděli vše naživo. Thunovský palác je, tedy bude po dokončení, chráněn proti vlhkosti vzduchovými systémy, které prochází celou budovou, všemi patry naskrz, a fungují na princip "komínového efektu". Tedy systémy natahují u země vzduch, ten se prožene celou budovou, vezme s sebou přebytečnou vlhkost, a poté se vzduch zase nahoře u střechy vypustí ven. V místech, kde nebylo možné využít vzduchových systémů se využilo elektroosmózy.
Úplně na závěr jsme se byli podívat na krásné a mohutné historické krovy v této budově. Krovy tvořila ležatá stolice přímo ukázková na hodiny pozemního stavitelství. Zaujal nás i detail, kdy byl sloupek ležaté stolice podepřen ještě uprostřed sloupkem svislým, zřejmě z nedostatku důvěry ve stabilitu tehdejšího stavitele, tyto dva sloupky ale procházeli sebou navzájem.
Exkurze byla zajímavá z hlediska jak historického, tedy krovy, podloží a podobně, tak z novodobého, tedy řešení odvlhčení stavby. Odešli jsme zas o něco obohaceni.
autor: Hlavatá Veronika, studentka Fakulty stavební ČVUT v Praze