Krome mnoha pokrocilych kursu jsme se setkali s bohatym programem seminaru prenasenych kolegy z jinych universit, a take doktoranty, na temata v Praze zcela neznama. Rozsah vzdelani nasich americkych vrstevniku byl mnohem sirsi. Rychle jsme zjistili, ze v Americe je vsecho jinak, zcela jiny zpusob zivota, nez v Praze a take zapadni v Evrope. Emigraci jsme se dostali do zeme aspon o dve generace dale pokrocile, kde zitra opravdu znamenalo vcera. (Fucik mel napred navstivit Ameriku). Hlavni atrakci zde je itelektualni pozitek z bajecnych moznosti ve vyzkumu, kterym se muze venovat temer vsechen cas. Panuje zde Academic freedom, coz umoznuje vyzkum v jakemkoliv zajimavem oboru, casto tematicky velmi vzdalenem od hlavni naplne profesorova departmentu. Bydleni a jine zivotni potreby se daji rychle a snadno vyridit, diky vseobecnemu blahobytu, pokrocile technice a temer neomezene osobni svobode.
Profesorska kariera zde zacina po dosazeni doktoratu, pokud se podari ziskat tzv. tenure track position. Profesionalni asistenti zde neexistuji, cviceni vedou a ukoly znamkuji graduate students, tzv. Teaching Assistants. Postupuje se zde pres tituly Assistant Prof., na pocatecnich 3-6 let, Associate Prof., obycejne s tenure, coz je dozivotni zaruka zamestnani, a koncene Professor. U vyjimecne uspesnych, s mnoha publikacemi, poctami a penezi na vyzkum, take Chair Professor. Pocet techto pozic v departmentu zalezi jen na case, podle postupu jednotlivcu, takze kazdy se muze stat radnym profesorem, podle schopnosti. Adminstrativa dohlizi jen na celkovy pocet tenured a tenure track positions. Rozdily v cinosti a povinostech mezi temito tituly jsou mizive. Assistant Prof. maji na pocatku mene uceni a urcitou zkusebni dobu, kdy se musi kvalifikovat na tenure a postup, hlavne ziskanim podpory na vyzkum, publikacemi, a kvalitou prednasek. Chairs (kresla) maji nadace, obycejne z daru bohatych absolventu, po kterych se take Chairs ruzne jmenuji. Nyni to je k mani asi za $3 milliony. Take jsou nadace ve forme akcii ci majetku, ktery se nekdy podstatne zhodnotil. Z rocnich prijmu techto nadaci se plati cast platu, a take se poskytuje rocne asi $30-50,000, nekdy mnohem vice, pro potreby drzitele, jako je cestovne, grad. students nebo zarizeni labolatori. Uspesni profesori jsou spise podnikatele, s radou externich financnich zdroju na vyzkum, s mnozstvim spolupracovniku, a pozvanych prednasek po svete. Ztravit rocne 100-200 dni na cestach neni neobvykle. Nekteri profesori vedou vlastni soukrome podiky. Prednaseni se deleguje kolegum s malym ci zadnym vyzkumem. Nektere university, napr. Princeton, a nekolik statnich skol ale trva na tom aby byl professor vzdy ve tride. Platy jsou zde zaruceny na 9 mesicu akademickeho roku, zbyle tri mesice se mohou platit z penez na vyzkum, anebo z jineho zamestnani. Jeden den v tydnu akademickeho roku se muze venovat soukromym zajmum, napriklad spolupraci s prumyslem. Cas odchodu na jinou skolu ci do penze zalezi na rozhodnuti kazdeho profesora.
Vyse platu jsou publikovany na nekterych statnich skolach, jinak jsou k disposici jen pro pet nejvyssich platu na danovem priznani university. Publikuji se rozsahy a prumery ve vsech oborech a skolach. Existuji velke rozdily mezi platy, jak mezi skolami tak mezi obory a jednotlivci. Nejvyssi jsou ve vedach, inzenyrstvi a vynosnych profesich jako prava, business a medicina. V humanitnich disciplinach, jazycich, historii, atd. se plati mnohem mene. Jako skupina, jsou profesori mezi hornimi 10% v celonarodnich prijmech, nekteri, hlavne chirurgove, v 1%, s milionovymi vydelky. Mohou k prijmu take prispet poplatky z licenci patentu, z kterych university obdrzi asi 50%. Otazky a diskuse o osobnich financich jsou zde ale spolecenky zcela nepripustne. Skoly ktere udzuji velkou sportovni cinost, hlavne v americkem fotbale (rvacky o mic) take plati casto obrovske platy vedoucim trenerum. To se vyplaci, protoze fotbalove zapasy zde pritahuji mnozstvi divaku, kteri plati vysoke vstupne, pry az $250 za jeden zapas. Take je to stale na televizi, kde za to plati inserci.
Medaile a pocty ktere profesori a jini odbornici zde mohou obdrzet jsou predevsim od profesionalni spolecnosti. Existuji ve vsech oborech, a deli se na specializovane divise (divisions). Kazda divize ma komitety, ktere poradaji programy prednasek ruznych vyzkumniku na vyrocnich a casto pulrocnich setkanich techto spolecnosti ci jejich divisi. Tyto meetingy trvaji casto tyden a pritahuji tisice zajemcu, nekdy do velmi prijemnych resortu. V mnoha oborech je celorocni, temer nepretrzity retez programu ruznych skupin. Kazdorocne dava kazda specializovana divise urcity maly (1-3) pocet medaili, pojmenovanych po vynikajicich vedcich. Honorare jsou male ci zadne. Nove medailisty vybiraji vybory obycejne slozene z 5-6 nedavnych meailistu a dalsich volenych funkcionaru. Kazdy rok vybor prijima noveho clena a zbavi se lonskeho predsedy. Dale exituji grades of membership, napr. Fellow a Honorary Member pro velmi zaslouzile cleny. Vrcholem uznani je zde zvoleni do jedne ci vice ze tri Nationnal Academies: National Academy of Science, National Academy of Engineering a Institute of Medicine. Na rozdil od profesionalnich spolecnosti, a take American Academy of Arts and Sciences, ktere jsou soukrome organizace, byly narodni akademie zalozeny v ruznych dobach zakonem, ktery schvalil U. S. Congress a podepsal president. Jejich oficialni funkce je radit vlade v ruznych otazkach. Clenstvi je velmi omezeno, asi jen na 1800-2000 v kazde akademii. Existuji take ceny akademii, mnohe s velkymi honorari, ktere dostavaji vynikajici vedci a vynalezci. Cinnost techto tri akademii koordinuje National Research Council, ve Washingtonu, D.C., kde ma kazda akademie take vlastni budovu.
Vzdelani studentu zde umoznuji tisice ruznych instituci, ktere prijimaji pres polovinu stredoskolkych absolventu. Nejpocetnejsi jsou community colleges, obycejne dvoulete a podporovane z verejnych prostredku. Dale existuji tzv. colleges, s ctyrletymi programy, pripadne s dalsim dvouletym masters programem. Ty jsou bud soukrome ci podporovane ze statnich rozpoctu. Na vrcholu je zhruba 300 statnich a soukromych universit, s programy pro bakalarske, magisterske a doktorske studium. Soukrome university se lisi od statnich predevsim poctem studentu, (<10,000) tim ze prijimaji priblizne jen 1,000 undergraduates (z >10,000 zadosti), a podobny pocet graduate students. Statni university maji casto mnohem vice studentu, nektere az 50,000 na jednom campusu. Vyber je podle slozitych kriterii, katera zduraznuji schopnosti, iniciativu a vsestranost. Skolne, (tuition) se plati na vsech skolach. Je casto vysoke, az pres $50,00/rok na soukromych, a mnohem mene na statnich. Nektere velmi bohate soukrome skoly, napr. Princeton, uctuji skolne jen studentum z rodin s vysokymi prijmy. Vsechny skoly poskytuji mnozstvi podpor a ulev podle prijmu rodin, takze jejich cisty prijem je roven asi polovine nominalni ceny skolneho. Mnoho vynijkajicich studentu dostava stipendia ktera plati skolne a take jine vydaje. University se stale rozrustaji, pridavanim budov ktere se tu velmi rychle dokoncuji, takze jsou campusy stale vice zabydlene. Za par let se clovek na puvodne dobre znamem campusu nevyzna. Majetky a finacni zdroje university jsou velmi ruzne. Soukrome skoly maji tzv. endowments, nadace z daru absolventu a zisku z investic a majetku. Ty nejbohatsi casto zamestnavaji nekolik financnich manazeru na investovani mnohomiliardovych nadaci. Kazdorocni uroky jsou, spolu s externi podporou vyzkumu a se skolnym, hlavnimi zdroji universitnich rozpoctu. Velkou vyhodou je, ze university jsou non-profit entities, ktere nemusi platit zadne dane z prijmu, pozemku a majetku. Profesori ale dane platit musi. Ti lepe placeni utrati asi 30% rocnich prijmu na federalni, statni a mistni dane.
University campus je velky pozemek, ktery casto pripomina dobre udrzovany park, s mnoztvim budov v nichz jsou tematicke skoly a jejich jednotlive departmenty pro ruzne obory studia. Nektere campusy jsou ve vetsich mestech, (Boston, New York, Baltimore, Chicago, Austin, Houston, San Fracisco, Los Angeles), ale mnohe jsou v malych mestech, temer na samotach, obydlenych jen profesory, studenty a zamestnanci, s prislusnymi obchody a sluzbami. Mezi ne patri take par spickovych tzv. Ivy League schools, napriklad Dartmouth College v malickem Hanoveru, ve stateNew Hampshire, Cornell U., v Ithaca NY, a Princeton U. v New Jersey. Statni university ve stredozapadnich statech maji casto obrovske campusy na pozemcich darovanych staty, daleko od vetsich mest (in the middle of nowhere). U mnoha universit jsou vyzkumne parky, na pozemcich ktere universita vlastni, kde se usazuji ruzne spolecnosti ktere maji zajem o spolupraci s profesory a studenty. Jednim z prvnich byl mne dobre znamy a tehdy poloprazdny Research Triangle Park v Severni Karoline (N.C.), zalozeny 1960 spolupraci Duke University in Durham, kde jsem 12 let ucil, NC State University in Raleigh, and University of North Carolina at Chapel Hill. Tam se usadily behem let laboratore mnoha velkych spolecnosti, ktere zamestnaly mnoho ceskych emigrantu po 1968. Dnes je ten obrovsky pozemek preplneny. Take existuji tzv. inkubatory, pro vznik novych podniku zapocatych studenty casto ve spolupraci s profesory. Slibne projekty pritahuji tzv. "venture capital", od soukromych investoru, kteri tim ziskaji (ci ztrati) akciove podily pred verejnou nabidkou. Tak zacal nedavno Google, a pred tim Microsoft, Apple, a jine dnes velmi zname a uzitecne firmy. Staty a podniky take masivne investuji do slibnych oboru, jako je nyni nanotechnologie. Vznik a rozvoj pocitacu a jine mikroeletroniky v Silicone Valley v jizni Kalifornii byl a je uzce spojen s mistnimi universitami, Stanford, Caltech, UCLA, a U. C. Berkeley, Irwine, San Diego a Santa Barbara. Podobna centra jsou v mnoha jinych statech, nyni napriklad ve zdejsi Albany, NY, kde pred nekolika lety vznikla na SUNY (State U. of New York) prvni skola nanotechnologie, ktera se stale rozrusta do mnoha novych budov. Hlavni hybnou silou teto skoly je velmi podnikavy fyzik, imigrant z Turecka, ktery ziskal ucast a podporu mnoha podniku, hlavne IBM, a statnich a federalnich agentur. Letos se diky teto skole nedaleko usadila obrovska vyrobna spolecnosti AMD, ktera je po Intelu nejvetsim zdrojem microprocesoru.
Akademicke obory na campusu obycejne zahrnuji Architecture, Arts and Sciences, Business, Engineering, Law, Medicine, Pharmacy, ale take dalsi specielni obory, napr. lesnictvi (forestry). Ucebni a vyzkumne programy zde nejsou rizeny zadnymi statnimi smernicemi, takze se mohu vyvijet a menit podle iniciativy profesoru a administrace kazde instituce. To umoznuje rychle a pomerne snadne zalozeni novych programu podle dobovych ci mistnich pozadavku a zajmu. Statni urady ale schvaluji jednotlive akademicke hodnosti ktere university mohou udelovat. Pokladem jsou tzv. acreditace, provadene obycejne kazdych sest let ruznymi organizacemi podporovanymi skupinami universit. Take neexistuji uredne schvalene ucebnice ci osnovy, takze kazdy profesor si je zvoli (nebo vynecha) podle vlastni preference z bohateho vyberu. Soustredeni mnoha oboru na temze campusu moznuje studentum volbu ruznych kursu podle vyvijejich zajmu.
Delka studia se zde meri v tzv. credits, coz je priblizne pocet hodin v kazdem tydnu behem semestru, kdy jsou studenti ve tride ci laboratori v kontaktu s ucitelem. Kazdy kurs v urcitem predmetu trva jeden semester, 15 tydnu, a absolvovani vynese studentovi 3-4 credits. Normalne undergraduates berou 5-4 kursy za semester, a ziskaji tim 15-16 credits. Na bakalarsky titul je potreba ziskat 120-130 credits. Nekolik skol sleduje tzv. quarter system, tri quarters po 10 tydnech za rok, coz zvysuje mnostvi studovanych predmetu. Podle schopnosti a usili, trva delka studia 3-6 let. Na master's degree se obycejne pozaduje dalsich 30 credits, neboli deset graduate kurzu. Cast kreditu se ziska vyzkumem pro disertaci, takze se da MS degree skocit za 1-2 roky. Na doktorat je potreba dalsich 30 credits, vcetne velke disertace a dvou kvalifikacnich zkousek. Jedna je na prijeti do program a druha po dokoceni kurzu, kde se zkousi z absolvovanych predmetu, program trva dalsi 3-4 roky Zhruba 20% bakalaru pokracuje na master's a pak 20% masters na doktorat. Ve srovnani s cekymi universitami v 50 letech, pozaduje se zde asi polovina kontaktnich hodin. Duraz je take zcela jiny. Cesti inzenyri museli absolvovat mnoztvi kurzu, casto as pet v jednom oboru, napriklad jak v ocelovych tak v betonovych konstrukcich. Zde se oba obory uci v jednom ci dvou kursech. Zato je zde duraz na studium matematiky, fyziky, chemie a dalsich ved, coz umoznuje behem kariery prizpusobeni vyvijejici technologii a komunikaci s jinymi obory Prvni dva roky inzenyrskeho studia jsou zde obycejne stejne pro vsechny obory, a jen v poslednich dvou letech se student specializuje. To umoznuje informovanou volbu oboru, jen 20% studentu se po dvou letech rozhodne pro obor, ktery je pritahoval v prvnim rocniku.
Pozadavky na soustredeni v urcitem oboru jsou casto omezeny na jen 1/3-1/2 celkovych credits, ostatni jsou volne volby. Nekteri studenti splni pozadavky dvou az tri programu behem 4-5 let a dostanou vice bakalarkych titulu (inzenyr/matematik nebo matematik/filosof). Zmena skol po balarskem a magiterskem studiu je bezna, a casto si student muze zvolit zcela jiny obor, i na doktorat. Tento system produkuje absolventy s velmi rozmanitymi znalostmi, ktere umoznuji presun mezi obory a take jejich syntezy v nove obory. Takovi studenti se casto stanou profesory, kteri pak mohou prednaset a delat vyzkum v nekolika ruznych departmentech a zmenit zajmy behem kariery. Napriklad, tento autor zacal v Praze jako stavebni inzenyr, pak ucil postupne na strojarine, biomedical engineering, a take na materials engineering, a take vedl rozsahly vyzkum v mechanice kompozitnich material a konstrukci.. Je bezne ze profesori v urcitem departmentu maji BS., MS a i doktoraty ze zcela jinych oborech. Presto casto uci tradicni kursy pro undergraduates podle potreby. Nyni je v Americe asi 700,000 Ph.D. v ruznych vyzkumnych oborech a organizacich. Jakmile se vyskytne novy vyzkumny problem, najdou se snadno stovky odborniku kteri mohou prispet k reseni.
Odborne studium prav, mediciny, farmacie, podnikatelstvi, lesnictvi a mnoha dalsich oboru zde zacina az po skonceni bakalarskeho studia. Na medicinu je treba absolvovat pre-med program, s biologii, chemii a dalsimi vedami. Vejdou se tam ale take jine predmety, napriklad na Duke U. tento autor prenasel mechaniku kontinua mnoha pre-med studentum. Anything goes.
O autorovi:
George J. Dvorak absolvoval fakultu inzenyrskeho stavitelstvi CVUT v roce 1956. Po dvou letech na Vysoke skole strojni v Liberci, presel na aspiranturu v UTAM-CSAV, kde obdrzel C.Sc. v roce 1964, pod vedenim profesora Frantiska Faltuse.. Po uvodni prednasce na kongresu mezinarodniho svarecskeho institutu, ktery se konal v roce 1964 v Praze, byl pozvan na vyzkum krehkeho lomu oceli na Brown University v Providence, Rhode Island, kde take vystudoval na Ph.D. Od 1967-79 byl profesorem na Duke University, a svou karieru ukoncil jako William Howard Hart Chair Professor of Mechanics na Rensselaer Polytechnic Institute, v Troy, New York. Venoval se vyzkumu a vedeni mnoha vyzkumnych projektu v kompozitnich materialech a konstrukcich. Obdrzel radu odbornych uznani, vcetne clenstvi v National Academy of Engineering, mnoha medaili profesionalnich spolecnosti a cestneho doktoratu ved na CVUT v roce 1997.
(by George J. Dvorak on Nov. 20, 2010)