V minulém desetiletí byly ob rok na Rýně dvě katastrofální povodně. V roce 1997 byla zaplavena Morava. V roce 2002 tisíciletá voda v Praze, Polabí i v Německu. Zaplaveno Horní a Dolní Rakousko, Podunají na Slovensku. Vodní katastrofa na Krymu s mnoha mrtvými. Škody za miliardy.
Nelze vyloučit, že dochází ke klimatickým změnám v Evropě. V tom případě se může tisíciletá voda v Praze v nejbližších letech znovu opakovat.
V sedmdesátých letech minulého století vyprojektoval Hydroprojekt v úzkém údolí Berounky nad Křivoklátem sypanou přehradu o výšce koruny hráze kolem 60 metrů, po jejímž naplnění by vzdutí vody končilo v Liblíně. Nad údolím Berounky měla být vybudována nádrž přečerpávací elektrárny s krátkodobým výkonem 2000 MW a vodou měl být zásobován průmysl na Kladně. Stavba nebyla ale uskutečněna.
Jestliže se nyní použije tento projekt a postaví se tato přehrada bez elektrárny a nádrž se ponechá v nepovodňovém období prázdná jakožto retenční zdrž pro případ povodně, odpadne v případě opakování tisícileté vody ten 36 % příspěvek Berounky. Po úpravě retenčního režimu vltavské kaskády se povodňová vlna rozloží v čase, Praha nebude zaplavena součtovou povodňovou vlnou vltavské povodně a berounské povodně, taktéž Beroun, obce v urbanizovaném údolí dolní Berounky, Lahovice, obce a města na dolním toku Vltavy, na Labi Terezín, Ústí n. Labem, Děčín atd. Také nebudou každoroční malé povodně na dolním toku Berounky. Odpadnou škody v řádu desítek miliard a občané celé republiky nebudou zatíženi opakováním daňových "balíčků".
V roce 2003 jsem předal tento text starostům v Berouně, Praze 8, Ústí n.Lab., byl několikrát v tisku, ale bez kladné odezvy. Pražský magistrát vydal v současné době 2,3 miliard korun na protipovodňové zábrany, které snad ochrání Prahu, ale nic více.
Připomenutí starého projektu a návrh jeho využití pro případ povodně : RNDr. Jasoň Schützner, emeritní specialista Hydroprojektu.
Text: Ing. Pavel Cincibuch, CSc.
Tel. 234 139 997
Prosinec 2009.
Jak příspěvek správně uvádí, byly úvahy o údolní nádrži na Berounce u Křivoklátu řešeny již v minulosti. Lokalita Křivoklát je zařazena již ve Směrném vodohospodářském plánu ze sedmdesátých let minulého století jako územně hájená nádrž kategorie A. Již v té době vznikal problém kolize tohoto záměru se zájmy ochrany přírody, neboť lokalita vodní nádrže Křivoklát se nachází v CHKO Křivoklátsko, která je již od roku 1977 součástí světové sítě biosférických rezervací. Usnesením vlády ČSR č. 89 ze dne 30.3.1988 bylo doporučeno nepočítat s realizací VN Křivoklát v CHKO Křivoklátsko. Při aktualizaci Směrného vodohospodářského plánu v roce 1988 byla lokalita Křivoklát v seznamu potenciálních nádrží zachována. Byla však zvolena její menší varianta (snížení maximální hladiny o 11,5 m) a byla přeřazena z kategorie územně hájených lokalit do lokalit evidovaných bez územního hájení. V této menší variantě bylo uvažováno o přehradní hrázi vysoké 38 m a dlouhé 308 m v její koruně. Nádrž byla uvažována jako víceúčelová s využitím zásobním (zajištění odběrů vody), energetickým a pro snížení povodňových průtoků. Pro transformaci povodňových průtoků byl z celkového plánovaného objemu nádrže (129 mil. m3) vyčleněn retenční objem o velikosti 30 mil. m3, což by umožňovalo účinně transformovat povodně do velikosti desetileté velké vody.
Názory na tento záměr jsou rozdílné. Zároveň je nutno říci "oprávněně rozdílné", neboť záměr je většinou prezentován velice zjednodušeně, bez hlubší analýzy přínosů a negativ této potenciální nádrže. Nutno říci, že i v tomto příspěvku je námět povodňové ochrany na dolní Berounce a i na dolní Vltavě pojednán poněkud zjednodušujícím způsobem. Je obecnou pravdou, že každá nádrž s vyčleněným retenčním objemem, přispívá ke snížení povodňových průtoků. Důraz je nutno klást právě na slovo "snížení", protože absolutní transformace povodně na neškodný odtok vyžaduje obrovské disponibilní retenční prostory. Daleko složitější je již situace se zabráněním střetu dvou povodňových vln jdoucích po velkých tocích jako jsou Berounka a Vltava. Zde již významnou roli hraje nejen velikost kulminačního průtoku, ale také rozložení a intenzita příčinných srážek, které jsou rozhodující pro tvar vlastní povodňové vlny. Za velice zjednodušující je nutno označit myšlenku, že vodní nádrž s tak vysokou hrází by sloužila jedinému účelu - povodňové ochraně. Nejedná se jen o ztrátu jiných provozních užitků z vodního díla, ale zejména o závažné provozní komplikace, které by mohlo způsobovat občasné náhlé velmi vysoké kolísání vodní hladiny.
Při úvahách o realizovatelnosti výstavby vodní nádrže Křivoklát je nutno mít na zřeteli zásadní konflikt se zájmy ochrany přírody a krajiny i se zájmy památkové péče. Realizace nádrže, byť jen s jediným účelem - retenčním, by znamenalo vysídlení a vyklizení celého prostoru nádrže (více než 1000 ha) i změnu struktury porostů. Stávající vegetace a vůbec celý ekosystém není schopen odolávat kolísání hladiny v řádu desítek metrů během desítek hodin, byť by se tak dělo jen několikrát v průběhu roku. Realizace nádrže by znamenala významnou degradaci vlastního předmětu ochrany z hlediska ochrany přírody.
Každý technický záměr, má-li mít šanci na realizaci, musí ctít nejen kvalitní konstrukční řešení a ekonomickou efektivnost, ale musí zapadat i do kontextu společenské poptávky a společenských priorit. V případě vodní nádrže Křivoklát jsou v současné době společenské priority na straně zachování hodnot přírodního prostředí v této lokalitě.
Česká společnost vodohospodářská ČSSI - hydrotechnická sekce.