Setkání s prof. Ing. arch. Ladislavem Lábusem
Aktualizováno Pondělí, 23 Únor 2015 10:57
Postavení, význam a vztah mezi profesně samosprávnou
organizací a spolkovou organizací
Ve čtvrtek dne 15. ledna 2015 se v přednáškovém sále ČKAIT v Praze sešla skupina zájemců o neformální diskuzi s děkanem FA ČVUT panem profesorem Ing. arch Ladislavem Lábuse. Podnětem k tomuto setkání byl rozhovor šéfredaktora „Earch" pana Jaroslava Sládečka s panem děkanem, který najdete ZDE (klikněte!).
Na článek upozornil člen výboru pražské o.p. ČSSI Ivan Hačkajlo, obsah všechny členy výboru zaujal a rozhodnutí o zorganizování semináře na sebe nenechalo dlouho čekat.
Při neformálním setkání u improvizovaného „kulatého stolu" (viz foto) se vedle prof. Lábuse sešli předseda ČKA doc. Ing. Ivan Plicka, zástupce ČKAIT ing. Michael Trnka, CSc, prezident ČSSI Ing. Pavel Štěpán, za ČSSI dále prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc, Ing. Ivan Hačkajlo, ing. Jan Jelínek, ing. Jiří Hájek, další účastníci pak obsadili místa v posluchárně. Moderování se ujal Ing Štěpán.
Nosným tématem diskuze bylo postavení, význam a vztah mezi profesně samosprávnou organizací a spolkovou organizací.
Citace z ARCHINEWS "Architekti by měli mít mimo Komoru ještě jinou platformu, která bude mít charakter spolku a nebude profesní organizací, jež vydává autorizace, podmiňující přístup k projektování. Stírání hranic a slučování poslání obou uskupení neprospívá volnosti uplatnění ani na jedné straně, spíše naopak".
Komora by měla hodnotit programy škol a zejména úroveň uchazečů o autorizaci či případná pochybení autorizovaných osob a garantovat kvalitu. Komora by neměla soustřeďovat svojí energii na špici oboru, ale především garantovat kvalitu standardu výsada oceňování elity by měla být dána spolkům: „..proto potřebuje ČKA jiný, na udělování povolení k výkonu profese nezávislý spolek, jejž komunita vezme za svůj, a který se bude starat spolu s komorou o ideje a cíle architektury a navíc bude hodnotit a třeba i kategorizovat úroveň výkonu činnosti architekta."
Myšlenky, kterou lze doslova zobecnit na ČSSI a ČKAIT jen s tím rozdílem že Svaz je ještě stále plně fungující a konzistentní.
Z diskuze se podařilo zaznamenat pár námětů k soužití spolků a komor s důrazem na spolkovou činnost:
1. Spolek a komora by měly směřovat společně ke svému stejným cílům, kterými jsou především vysoká profesní odbornost, vytváření zájmu široké veřejnosti o stavebnictví, technické obory, kulturu a etiku prostředí pro výkon profese.
Není žádný rozumný důvod k nějaké duálnosti a energii tak tříštit, ale spolupracovat.
Hranice mezi spolkem a komorou nikdy nebude konkrétně vymezena.
2. Po revoluci byl největší úkol vytvoření komor - ČKA a ČKAIT.
3. Spolky založily komory a tím se výrazně ochudily na své spolkové činnosti. Spolková činnost je vytěsňována aktivitami komor, což navozuje snížení zájmu o spolky a jejich působení, komory přitom rostou a bohatnou. (Nikdo v ČR nemá na spolkovou činnost čas).
4. Spolky ale mají oproti Komorám volnost - širší možnosti. Nejsou omezeny kuratelou zákona jako komory. Spolek je založen z různých pohnutek, může a má být velmi operativní a pružný. Ke své činnosti může volit libovolné nástroje. Je rozumné, když některé věci dělá komora a některé spolek.
Komory jsou přenesená působnost státní správy, nemá být ideologická, mají zajistit rovný přístup ke všem autorizovaným osobám a informacím.
5. Spolky by měly být uskupení, na které se společnost s otázkami spojenými s tímto oborem obrací.
6. Spolek by měla být instituce s vážností jako je AIA v USA nebo RIBA ve Velké Británii i když tyto jsou spojené s tím, že v těchto zemích výkon profese není svěřen samosprávným orgánům, ale spolkům.
7. Hranice mezi komorou a spolkem nesmí být nikdy ostrohranná a separatistické tendence je zapotřebí v principu odmítnout.
8. U spolků by se měla posilovat hrdost sounáležitosti k spolkové činnosti a hledat formy veřejné prospěšnosti spolků, tedy aktivity, které zákonem stanovená komora dělat nemůže a na druhé straně velmi úzce s komorou spolupracovat. Typická forma spolupráce je posilovat organizování celoživotního vzdělávání; spolek by měl být iniciátorem a organizátorem soutěží, recenzovat stavby, komentovat výrobky a technologie, vytvářet oponentní činnost a oceňovat úspěch.
9. Odborné společnosti ČSSI jsou perspektivnější než oblastní pobočky, úspěch spolkové činnosti je ale téměř vždy závislý na jednotlivcích (nadšencích).
10. Ivan Hačkajlo zdůraznil, že spolky jsou základem občanské společnosti a zárukou demokracie!!
11. Architektura a stavebnictví jsou v ČR na tom z post komunistických zemí pomalu nejlépe. Dominantním problémem je, jak zacházíme s krajinou, ne architektura.
Závěr: Diskuze byla potřebná, plodná, podpořila potřebu existence spolku spolupracujícího s komorou. Téma je natolik živé, že nebude od věci se k němu časem vrátit.
Zaznamenali: Ing. Jiří Hájek, Ing. Jan Jelínek