VODA jako nezbytná součást života na zemi

   

Obecně se uvádí, že člověk vydrží bez jídla 3 týdny, bez vody ale jen 3 dny. Nevím jak kdo, ale já se bez vody neobejdu ani 3 hodiny. Jsme přesvědčováni jaké máme obrovské štěstí, že žijeme tam kde jsme a že nežijeme v oblastech s nedostatkem vody. To je sice pravda, ale pitná voda na zemi je jenom jedna a snadno se může stát, že tam kde je vody dostatek nebude voda žádná a naopak. O výskytu dosažitelnosti pitné vody na zemi rozhoduje svojí činností také člověk a měli bychom si být toho co nejvíce vědomi. S ochranou využitelné vody pro lidskou činnost souvisí její zadržování v zemědělské půdě, lesích a krajině. V tisku bylo uvedeno, že v poslední době je zábor zemědělské půdy 33,15 ha za den. Odvádění dešťové vody ze stavebních pozemků, komunikací, zpevněných ploch apod. do vodotečí urychlí ztráty využitelné vody pro pitné účely, zemědělství a veškerou potřebu společnosti. Bude-li tento trend pokračovat i nadále, můžeme se dočkat toho, že pitnou vodu budeme dovážet.

Voda je fenomém který podmiňuje vše živé na této zemi. Vodu potřebují rostliny, živočichové a také člověk. Voda podléhá koloběhu na zemi a tento přirozený koloběh je nutné, aby byl zachován, má-li být zachován život na zemi, na jaký jsme zvyklí. Jedná se o přírodní rovnováhu, jejíž součástí je celá příroda, pole, louky, lesy, vodní toky, živočichové a i lidé.

Prvořadou starostí lidské společnosti musí být starost o zachování přirozené rovnováhy života na zemi, a zachování přirozeného koloběhu vody. Vodu nemůžeme nevratně znečišťovat a není možné urychlovat její odtok z povrchu zemského do moří. Potřebujeme ji zachovávat pro veškerou zeleň, produkty země i pro činnost a život člověka. Proto vodu zadržujeme, zmírňujeme její negativní účinky a také ji čistíme, neboť nesmíme zapomínat, že v dolní části toků jsou také uživatelé vody, kteří ji potřebují, nemluvě o rostlinách a živočiších žijících ve vodě. O životě lidí na zemi krásně uvedl „Saint Exupéry Antoine: „Nedědíme Zemi po naších předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí“. To je naprosto přesně řečeno vše o udržitelném rozvoji na zemi. Jak by měl vypadat vztah člověka k vodě vyjadřuje nejlépe „Evropská vodní charta“ schválená 6. května 1968 ve Štrasburku, kde je ve 12 bodech uvedeno co je voda a jak se má člověk k ní chovat.

Česká společnost vodohospodářská ČSSI (ČSVH) je dobrovolné sdružení stavovských a tvůrčích vodohospodářských pracovníků a jeho činnost plně vychází z „Evropské vodní charty“ jejíž jednotlivé body má společnost uvedené ve svých stanovách. V současné době sdružuje naše společnost ve svých řadách cca 75 vodohospodářských pracovníků z oborů vodárenství, čistírenství, hydrotechniky, rybnikářství, středoškolských a vysokoškolských pedagogických pracovníků, výzkumných pracovníků, projektantů, provozovatelů, investorů a dalších. Společnost byla založena 20. září 2007 a od té doby vykonala více než 34 odborných akcí, školení, provozovatelů vodohospodářských zařízení, vzdělávání pracovníků obcí, projektantů a dalších akcí v rámci celoživotního vzdělávání členů ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků). Poněvadž ČSVH je společnost dobrovolná, nezisková, potřebuje na tuto rozsáhlou činnost podporu.

Podporu poskytuje především Krajský úřad Jihočeského kraje a to v rámci pomoci malým obcím, při poradenství, zajišťování vodohospodářských školení a vzdělávání. Malé obce tvoří součást krajiny a životního prostředí vůbec. Pomoc malým obcím je nesmírně důležitá z několika dalších důvodů. Jednak malé obce postrádají kvalifikované VH odborníky a jednak po volbách dochází k podstatným personálním změnám a dále na malé obce bývá zapomínáno při školících a investičních požadavcích. Vodohospodářská činnost je jednou z nejdůležitějších u obecních úřadů, ale bývá nejvíce zanedbávaná. Je organizačně, technicky a hlavně investičně náročná. Bez dobře fungujícího vodovodu a kanalizaci si nelze představit rozvoj žádné obce. Spousta obcí má problémy i s protipovodňovou ochranou, zpracováním územních plánů, přípravou i provozováním VH investic apod. V této oblasti může pomáhat ČSVH, jestliže najde pochopení a podporu pro tuto činnost u veřejnoprávních orgánů. Krajský úřad Jihočeského kraje, např. v roce 2011 poskytl podporu při zpracovávání pomůcky pro obecní úřady a při většině pořádaných vodohospodářských seminářů a školení.

Za všechny, kteří spolupráci ČSVH a KÚ úspěšně podporují a rozvíjejí, je třeba jmenovat radního Ing. Karla Vlasáka, ředitele Krajského úřadu JUDr. Jiřího Průšů, Ing. Karla Černého vedoucího odboru zemědělství, lesnictví a ŽP a Ing. Hanu Zahradníkovou vedoucí oddělení vodního hospodářství a integrované prevence.

Další veřejnoprávní organizace jako významný podporovatel vodohospodářské činnosti ČSVH je Úřad města Tábor vedený starostou Ing. Jiřím Fišerem. Je správně chápáno, že malé obce potřebují ve vodohospodářské činnosti velkou pomoc, což je jim poskytováno od ČSVH pořádáním odborných školících akcí. V letošním roce 2012 to byla odborná akce „Školení povodňových orgánu obcí „ (11. 4. 2012) a je připravovaná akce „Hospodaření se srážkovými vodami v obcích“ (17. 10. 2012). Obecním úřadům je poskytovaná publikace „Vodní hospodářství obcí – příručka pro obce“ a prostřednictvím on-line konference jsou zodpovídány nejrůznější vodohospodářské dotazy (o vodovodních a kanalizačních přípojkách, ochranných pásmech zdrojů vody, platby za vodné a stočné, ČOV v rekreačních oblastech, odvoz odpadní vody z jímek a septiků apod.).

Každoročně je vydáván „Vodohospodářský bulletin ČSVH“, který je na vyžádání poskytován i obecním úřadům. Kromě výše uvedených skutečností o pomoci, je spolupracováno s mnoha vodohospodářskými organizacemi a institucemi o čemž bude pojednáno v dalších informacích. Bez této spolupráce si nelze představit činnost ČSVH.

Ing. Bohumil Kujal předseda ČSVH
září 2012

Copyright © 2010 Minion | Tvorba loga | Tvorba infografiky